Vánoce na jihu

K období Vánoc bezpochyby patří tradice, zaběhlé rituály a zvyky každého z nás a našich rodin. Někdy možná ale není od věci právě tyto zvyky a tradice porušit, nechat se „unést“ a vpustit i do tohoto speciálního ročního období změnu.

Pokud vás láká zkusit Andalusii, pak byste možná rádi věděli, že zde na Costa del Sol se sněhu nedočkáte, zato si ale můžete užít příjemnou dvacítku nad nulou. Počasí ideální pro golf, pěší turistiku, kola, jízdu na koni, prohlídky historických měst i andaluských vesnic, degustaci místních gastronomických lahůdek a špičkových vín, mimo jiné. Kdyby se vám náhodou po sněhu a zimě zastesklo, Sierra Nevada je pouhých 200 kilometrů. Najdete zde 124 sjezdovek, z nichž nejdelší má 6,253 km a celkem více než 100 kilometrů různého stupně obtížnosti. Převýšení? 1200 m, tj. největší ve Španělsku. Děti lze zapsat do některé z početných vysoce kvalitních škol, a to jak freestylu, tak i snowboardu.

Tradičně nejdůležitějším svátkem Vánoc je pro nás dost neznámý Día de los Reyes, tedy svátek Tří králů dne 6. ledna. Je to den, kdy dříve španělské děti dostávaly dárky a rodina se sešla ke slavnostnímu obědu. Dnes vlivem globalizace, ale i praktického pojetí svátků ve smyslu – dopřejme těm dětem dárky klidně s Papa Noelem (obdoba Santy Clause) už 25. prosince, kdy mají prázdniny a mohou si hraček užít do sytosti – je vše jinak. Možná překvapivě pro nás ve Španělsku neexistuje tradice jednoho národního jídla (ani v pojetí jednotlivých regionů a historických teritorií). V místních rodinách se setkáte s jehněčím, dobrou (mořskou) rybou nebo dary moře, selátkem nebo prostě a jednoduše tím, co má ta která rodina ráda, a co považuje za hodno sváteční tabule. Co se týče sladkostí, je zde jasná stopa historie v podobě arabského nádechu cukroví se základem v mandlích a medu. Hospodyňky si to zde také umí zařídit, neboť již po mnoho generací nikdo nepeče – tradiční sladkosti se kupují ve vyhlášených klášterech či cukrárnách. Dokonce i Tříkrálový ranní Roscón de Reyes (pečivo prstencovitého tvaru zdobené kandovaným ovocem se zapečenou figurkou uvnitř pro vítěze, které chutí dost připomíná naši vánočku nebo možná spíš mazanec, pokud tedy přidáte extrakt z pomerančových květů), se kupuje. Recept vám žádná španělská babička neprozradí, neboť jej nezná a na rodinné pečení si mimo páru vesnických výjimek nikdo nepamatuje. Škoda.

Nesmíme zapomenout ani na tradiční průvod Tří králů, tzv. Cavalgata de los Reyes, dne 5. ledna, na který se všechny děti těší především kvůli tomu, že jej provází rozhazování cukroví na všechny světové strany, a i ten nejmenší účastník poslední v řadě si přijde na své.

Svátky jsou zde především o setkávání lidí, trávení spousty času venku (počasí tomu přímo nahrává, pokud tedy výjimečně neprší, což se sice může stát, ale není to nijak časté). Kavárny, bary a restaurace jsou připraveny na nápor hostů a nikdo nečeká, že půjdete brzy domů. Prázdniny jsou dlouhé, končí po svátku Tří králů a možností, jak si je užít, je spousta.